28.11.2009 Exkurze z MAS Sv. Jana z Nepomuku

Listopadový sobotní den zástupci MAS sv. Jana z Nepomuku věnovali návštěvě území MAS Krajina srdce. Co u nás navštívili a jak exkurzi hodnotili, napsal Pavel Motejzík. Exkurze do MAS Krajina srdce,28.11.2009 Pokud mělo být výsledkem sobotní exkurze do MAS Krajina srdce načerpání zkušeností, navázání nových kontaktů, setkání se zajímavými lidmi a prohlídky úspěšně realizovaných projektů, pak byl tento cíl bez výjimky splněn. Ba co víc, načerpali jsme i novou energii do další práce. A ta se v dnešní době cení obzvláště. Přesto, že byli pozváni všichni členové naší MAS, starostové obcí na jejichž území tato organizace působí i další lidé, s kterými MAS dlouhodobě spolupracuje, nastoupilo do přistaveného mikrobusu pouhých 5 lidí. A i když si i já dovedu představit jiné trávení sobotního dne než na naučně-poznávací exkurzi, musím se přiznat, že jsem tentokrát na ty další možné sobotní aktivity ani na chvíli nepomyslel. Pokud má řemeslo zlaté dno, pak nad jeho horním okrajem stojí pan Dobeš, umělecký kovář z Moravče u Mladé Vožice. Kromě kovařiny, které se věnuje přes 12 hodin denně, dokáže s ohromným elánem vyprávět i o dalších tématech, např. o projektu rozhledny s expozicí kovářského řemesla na vlastním pozemku, na kterou po sedmiletém úsilí získal konečně finanční prostředky z Regionálního operačního programu. Martina Krumpholcová je jedním z našich nejaktivnějších členů, nechyběla proto ani na této exkurzi. A co si odnesla z další naší zastávky, z kanceláře MAS Krajina srdce? „Dozvěděli jsme se o tom, jak pracuje jejich členská základna, jak hodnotí projekty, jaké mají zkušenosti se spoluprácí s finskou MAS, i o možnostech spolupráce v rámci našich MAS, např. na projektu Venkovská tržnice III.“ Třetí zastávkou byla Adventní výstava v Borotíně s představením připravovaného projektu řemeslných center. Málokdy se stane, že koukám na někoho s otevřenou pusou. Tentokrát jsem doslova zíral. A nejen já. Na to, co nám předvedla 80 letá paní Šťastnová, se ani jinak reagovat nedalo. Na první pohled drobná stařenka, která předla v lidovém kroji na kolovrátku a vyprávěla pohádky. Sice ji po nedávné operaci oka zakázali jezdit na koni, při cvičení jógy nemůže stát na hlavě ani jezdit na Simsonu. Ale stále věří v to, že když jí místo něho dají „Pionýra“, aby mohla jezdit sama na jarmarky, nebo na pořady v televizi, učit opět přást pohádkové princezny, pak to nebude tak zlé. A její recept na vitalitu? „Dělat, dělat, pořád něco dělat.“ Šťastná to žena, a to nejen podle jména. Čtvrtou zastávkou byla Farma s chovem bizonů a plemenných býků v Cunkově, kde výklad vhodně doplňoval i Václav Bečvář z naší členské základny, který se chovem býků sám ve Čmelinech zabývá. Pátým zastavením bylo městečko Sedlec-Prčice, konkrétně ateliér Prčice. Dům, ve kterém je tento ateliér budován, zakoupil v roce 2003 pan Sedláček. V současnosti v něm funguje kulturní a komunitní centrum včetně pobytů zahraničních studentů. V ateliéru jsme se setkali i se starostkou tohoto městečka, paní Miroslavou Jeřábkovou. Jak uvedl trochu s nadsázkou další člen naší MAS, pan Leoš Kubový z OS Voletín: „Nikdy bych nepomyslel na to, že hned při první návštěvě tohoto městečka mě přivítá osobně místní starostka.“ Práce nejen na rekonstrukci značně zdevastovaného objektu má však pan Sedláček před sebou ještě mnoho. Když ale člověk dělá něco s nadšením, ubíhá ta práce tak nějak rychleji. Více fotografií naleznete ve složce fotogalerie.